Savanová kočka

Informace

Co by jste měli vědět o savanové kočce

                          Savanová kočka je jedno z nejnovějších kočičích plemen, které jsou v současnosti šlechtěny malým počtem šlechtitelů na celém světě. Počet koček je nízký a poptávka vysoká. Savanová kočka je výsledkem zkřížení afrického servala a domestikované kočky. Při šlechtěni se využívají různá plemena domácí kočky - krátkosrsté, např. orientální krátkosrstá, egyptská, serengetská a bengálská. I když není obtížné dosáhnout reprodukce mezi servaly, většinou je velmi obtížné dosáhnout zkřížení mezi servalem a domácí kočkou. První zdokumentované zkřížení afrického servala s domácí kočkou, bylo v roce 1980 šlechtitelkou Judy Frank v americké Pensylvánii. Savanová kočka je pouze stále na začátku svého vývoje a nabízí menší, přibližně 10kg v porovnání se servalem asi 20kg a méně náročnou variantu savanové kočky (používají kočičí záchody a nevyžadují speciální potravu či veterinární péči) pro milovníky koček.
                           Koťata vzniklá prvním zkřížením (a následující generace) servala a domestikované (domácí kočky), nebo servala a savanové kočky se nazývají savanové kočky. Cílem křížení je vytvořit unikátní kočku domácí, která má fyzické znaky podobné servalovi a povahu kočky domácí. Savanové kočky jsou známé pro svojí přátelskou povahu, jsou hravé a zvědavé. Momentálně jsou to největší kříženci, kteří v současnosti existují. Jejich jméno bylo převzato z afrických travnatých ploch, které jsou domovem servala a také podle prvního a jediného kotěte vyšlechtěného Judy Frank v roce 1980 (Savana).
                          Mají nádhernou srst, která může být buď skvrnitá, nebo pruhovaná, barva od stříbrné až po lehce oranžovou. Mají takzv. "slzy" okolo očí a velké kulaté uši. Jsou velmi vznešené, mají dlouhý krk, dlouhé nohy a dlouhý ocas. Standart pro toto plemeno předepisuje, že kočka má být stříbrné či šedé barvy s tím, že tyto odstíny se mohou trochu odlišovat, jako až černá, hnědošedá, stříbrošedá, nebo černošedá. Hlava musí být delší než širší a jeví se jako poněkud menší ve vztahu k velikosti těla. Při pohledu zepředu má tvar tvořit výrazný trojúhelník. Z profilu nos má být dlouhý, malá brada, která přidává na vzhledu divokého zvířete. Uši mají být velké a vztyčené se širokou základnou a zakulacenými vršky. V prvních třech generacích savanové kočky jsou samci neplodní (někdy i ve čtvrté) a z toho důvodu to většinou trvá 5 generací, než může dojít ke zkřížení dvou savanových koček. Úspěšnost plodnosti savanových koček je kolem 97%. Počátek chovu je velmi obtížný. Březost servala je trochu delší než u domácí kočky. Jen 1/10 těchto koček otěhotní se servalem a z nich jen 1/10 nosí koťata v plném termínu. Z toho důvodu jsou savanové kočky tak vzácně a drahé.
                         V roce 1996 byla savanová kočka po prve prezentovaná komisí TICA (Mezinárodní Asociace koček) a plemeno bylo zaregistrováno. Savanové kočky se stále vyvíjí, jednak jako plemeno, ale i ve své popularitě u chovatelů a jako Mezinárodní asosiací TICA uznavané plemeno. Na zahraničních výstavách je v současné době možné vidět savanové kočky generace F3 (či více)